Sicilia

Sicílie (italsky Sicilia) je autonomní oblast Itálie a největší ostrov ve Středozemním moři. Její břehy omývá Středozemní moře, na východě ji od Kalábrie dělí Messinská úžina. Před sjednocením Itálie v 19. století byla oblast součástí Království obojí Sicílie. Region má rozlohu 25 703 km², 5 miliónů obyvatel a dělí se na 9 provincií. Hlavním městem je Palermo. Na ostrově se kromě italštiny mluví i sicilštinou.

V sicilské kuchyni se snoubí více regionálních kuchyní, v nichž se do jisté míry odrážejí dějiny osídlení ostrova. Před více než 2000 lety se Sicilané seznámili s řeckou kuchyní, později s arabskou, africkou a románskou a díky tomu se jejich kuchyně odlišuje od ostatních italských kuchyní. 

Čerstvé zelené či černé olivy, které nesmějí chybět na žádném stole, pocházejí z Řecka stejně jako slaný tvarohový sýr ricotta. Aromatická kořeněná masa mají svůj prapůvod v Orientu a Byzanci. Neomezené zásoby čerstvého ovoce a zeleniny v kombinaci se všemi myslitelnými druhy ryb poskytly hojnost surovin pro unikátní lahodnou směsici sladkých, kyselých a pikantních chutí, kterou z nich ve 12. století vytvořili Arabové. Arabům také sicilská kuchyně vděčí za sladkou cassatu či medové mandlové řezy cubbaita. Stejný prapůvod mají i zmrzliny, jimž dominuje bílá jasmínová.

Sicilané jedí pořád a ustavičně. Zvláštní zálibu mají v malých teplých jídlech připravovaných v pouličních stáncích (buffitieri). Typickým pouličním jídlem je stočená chlebová placka plněná mletou hovězí slezinou (panicu´la mensa). Jsou dva druhy: svobodná (chietta) a vdaná (maritata). Pokud si vyberete chiettu, před ponořením do rozpáleného omastku vám do placky dají pouze sýr ricottu, do maritaty vám dají slezinu.

Do všech pokrmů se přidávají bylinky, převážně máta, divoký fenykl, bazalka a oregano.

Zvláštností, která se na Sicílii dostala z Korsiky, je paštika z kosů. K její přípravě se hodí ptáci živení myrtovými bobulemi, nebo jalovcem a plody planiky. Vykostěné kosí maso se smíchá s nasekanou vepřovou panenkou, játry a slaninou a upeče se jako paštika v terince. Může se také pouze uvařit ve vodní lázni. Koření a další ingredience má každá rodina vlastní  a recept neprozrazují.

zdroj: adrialand.com

Salame S.Angelo

Dnes již legendární salám (klobása) z Mesiny má kořeny přibližně v 11. století, kdy ostrov kolonizovali Normané. Vyrábí se z nejkvalitnějších částí vepřového masa (kýta, panenka, líčka…) z prasat krmených žaludy a fazolemi.

Maso nařezané na kousky se promíchá s kousky slaniny, hrubou mořskou solí a drceným černým pepřem. Směs se naplní do přírodních střev a salámky potom zrají 20-100 dní. Mikroklima v údolí St.Angiolesi se postará o typickou chuť, která si dobývá svět.

Lardo S.Angelo

Čistý vyzrálý špek ze zadní části prasete. Zraje ve směsi z černého pepře, šalvěje, rozmarýnu, a hrubé mořské soli.

Provola Ragusa

Na těchto stránkách (blogu) jsou i některé materiály, které byly shromážděny z internetu (podobně zaměřených stránek) a které jsou veřejně známé a dostupné.
Neexistuje žádný úmysl porušit autorská práva, nebo kohokoliv obtěžovat  či  poškodit.

Pokud k něčemu takovému dojde, zašlete nám e-mailovou zprávu a okamžitě zajistíme odstranění toho, co je předmětem problému, respektive budeme v případě potřeby citovat zdroje.

____________________________________________________________________________________________________

There are several  things on this website  that have been collected on the network web and, as such,deemed in the public domain.There is no intention to infringe copyright, or of offending someone, if this occurs, send me an e-mail and I will ensure theremoval of what may have caused problems or cite the source, if required.